Historie

Pravěk

Podle zápisů Josefa Siblíka, řídícího učitele v Blatné, pořízených do roku 1924, byl u Mačkova nalezen hrob nejmladší kultury laténské, tak zvané stradonické, který Siblík datuje do 1. století po Kristu.

Podle kroniky byl v lese Balkově, při sázení stromků, nalezen modrý korál s modrými oky z doby asi 200 let před Kristem. Má být uložen v Muzeu v Blatné.

Při stavbě obecní cesty na Vrtišově nalezena celá popelnice z dob 100 – 200 př. n. l.

Byla také nalezena krásná laténská nádoba na Vrtišově u Mačkova.

Ještě mnoho dalších nálezů se popisuje v pamětní knize – ale pocházejí vesměs s doby pozdější. Většina věcí má být uložena v Muzeu v Blatné.

Z dějin středověku a doby pozdější

Podle pamětní knihy bývalo v roce 1609 v Mačkově 10 gruntů, v roce 1654 pouze 8 gruntů, 1 chalupa, 3 domky, hospoda a pastouška. Roku 1785 to bylo 9 gruntů, 4 chalupy, 5 domků, hospoda a pastouška a kovárna.

Podle kroniky v místě řečeném Podolí stávala tvrz, jejíž zbytky byly ještě v roce 1924 patrné. Ve vztahu k této tvrzi se také činí první písemné zmínky o Mačkovu. Kdy tvrz vznikla sice není známo, ale zmiňováni jsou Bohůněk z Podolí roku 1382 s bratry Přibyslavem z Milčic a Petrem z Újezda, který držel ves Mačkov.

V 16. století náležel Mačkov Kalenickým z Kalenic, z nichž Bohuš psal se také z Mačkova.

Roku 1609 patřl Mačkov k Blatné.V té době zde bylo 10 gruntů. Téhož roku se uvádí Mačkov jako součást majetku Václava hraběte z Pozdražova a jeho následovníků až do roku 1848.

Jako první rychtáři jsou zde jmenováni Martin Šurát (1772), Šimon Meloun (1779 – 1789), Josef Pavlík (1789 – 1819) a Matěj Pavlík (1824 – 1834).

Konfiskace po bitvě na Bílé hoře

Hynek Kozlovský z Kozlova zemřel roku 1618 a zanechal stateček Mačkov zcela zadlužený. Byla proti němu vznesena královským prokurátorem žaloba, že svůj lid poslal ke krajské výpravě. Kozlovští z Kozlova měli také svůj erb, na kterém byly dvě věže s cimbuřím a lomenými okny. Podle Augustina Sedláčka však Kozlovští obývali jakýsi jiný Mačkov.

Méně provinilým rebelům byly jejich statky ponechány a komise konfiskační byla zrušena.

Vojsko v Mačkově

Mnohokrát v Mačkově leželo nějaké vojsko.

4. a 5. září roku 1733 ležela v Mačkově kumpanie Philippinského dragounského regimentu.

Roku 1866 po válce s „Prajzem“ byli v Mačkově asi půl roku ubytováni husaři. Roku 1887 zde ležela škadrona dragounů 14. pluku.

Osamostatnění Mačkova

Roku 1868 byl Mačkov oddělen od Hněvkova a Němčic a byl ustanoven jako samostatná obec se svým představenstvem. Prvním představeným roku 1868 v Mačkově je uváděn Václav Chejníček.

Z kroniky

Pamětní kniha obce Mačkova byla založena v roce 1924, a to za starosty obce Bohumila Kopty (čp. 4). Kronikářem byl Josef Pichner.

V roce 1923 byla na okraji obce zbudována cihelna.

V roce 1924, kdy se začíná psát kronika, bylo v Mačkově 60 popisných čísel. Obyvatelstvo se živí hlavně výnosem polního hospodářství. Jsou zde zastoupeny také živnosti pohostinské, kovářské, kolářské, tesařské, truhlářské a podobně.

Podle kroniky v místě řečeném Podolí stávala tvrz, jejíž zbytky byly ještě v roce 1924 patrné.

Mačkov 1930 Mačkov 1935 Mačkov 1935

Staročeské máje v Mačkově z roku 1938 První československá mše sv. v Mačkově v roce 1930 Hasiči – 25. výročí založení sboru

Stavba dráhy

Roku 1897 v měsíci listopadu se započalo se stavbou dráhy. První, kdo se přičinil k uskutečnění stavby, byl svobodný pán Ferdinand Hildprant. Dokončena byla v roce 1899 v červnu. První štěrkovací vlak, tak zvaná „šutrovka“, přijel od Nepomuku dne 13. března 1899. První osobní vlak do Mačkova dorazil 9. června 1899 od Strakonic. Zastávka měla nápis Mačkov – Čekanice.

Poštovna

Roku 1912 byla zřízena v obci Mačkově poštovna pod poštou Čekanickou. Nejprve byla umístěna na zastávce dráhy, pak přesunuta do čp. 35 a později do čp. 44. a pak v čp. 16. Do roku 1912 byla pod poštou Blatensko. Zanikla 31.března 1939, kdy k nám docházel posel z Blatné.

Havlíčkův základní kámen

Roku 1906 byl dne 5. srpna konán velký tábor lidu na Mačkovské Hůrce (474 m n.m.). Zde byl při příležitosti 50. výročí úmrtí Karla Havlíčka Borovského položen základní kámen k jeho pomníku. Byly proneseny slavnostní projevy a byla konána lidová zábava. Avšak v Blatenských listech se ještě z roku 1937 konstatuje, že vlastní pomník dosud nebyl postaven.

Husovy oslavy se konaly 5. července 1914, kdy byla zapálena hranice na vršku Hůrka. Za války se tyto oslavy nekonaly, až pak zase v roce 1919. Někdy se také oslava konala na Pahorku. Oslavy se konaly i za první republiky až do okupace roku 1939.

Cihelny

Cihlelny v Mačkově se připomínají již od roku 1830. V kronice je jako první cihelna jmenována na poli u usedlosti čp. 5 na Veleškách. Tu vystavěl Jan Šurát, vyučený cihlář. Ta zanikla kolem roku 1880. Druhá cihelna stále též na Veleškách. Tu stavěl Klejnot z Blatné v kolem roku 1830 u čp. 34. Cihelna zanikla kolem roku 1860. Třetí cihelna postavena při cestě k Čekanicům (cihelna „Beranouc“) roku 1841. V roce 1924 byla majetkem Bohumila Cháry. A poté vznikaly a zanikaly cihelny další.

Hostinec

Zmínka o hostinci je již z roku 1654. V roce 1868 byly v Mačkově tři hospody. V roce 1924 se uvádějí dva hostince, a to v čp. 8 Antonín Vilita a v čp. 35 František Pichner.

Ponocní v Mačkově

Jako první je v kronice jmenován Josef Šilha (+1881), po něm Vojtěch Neckář (+1899), pak František Tintěra a František (+1945) a jeho syn Josef Koch. Ponocný měl za ponocování kousek obecního pole a též kousek louky. Dostával také dřevo a plat kolem 20 krejcarů z chalupy.

První světová válka

26. července roku 1914, v neděli dopoledne, byly v obci vyvěšeny mobilisační vyhlášky. Následujícího dne na zastávce dráhy v Mačkově nasedalo mnoho záložníků z naší obce i vůkolních na vlak směrem do Písku, aby se dostavili ke svým plukům. Na pomníku u kapličky uvedeno devět obětí, v kronice jmenováno šest legionářů z Mačkova, kteří se vrátili.

Mačkovský rodák Václav Proška

Narodil se v Mačkově 27. července 1817 v čp. 3. Jeho otec Václav byl sedlák. Proška pracoval jako podučitel v Tochovicích a na to se stal ředitelem kůru u sv. Štěpána v Praze. Byl hudebním skladatelem a přispíval svými články do odborných listů Dalibora a Hudebních listů, kde je uvedeno mnoho jeho článků. Skládal zejména kostelní skladby a vokální mše. Zemřel 13. dubna 1872.

Mačkovská knihovna byla založena v roce 1923. Hasičský sbor byl založen za starosty Matěje Pavlíka v roce 1911. Elektrisace obce byla provedena v roce 1931.

Od 90. let 20. století do doby nedávno minulé:

  • rekonstrukce spojovací cesty do Hněvkova (1992 – 3)
  • rekonstrukce chodníků a komunikací na návsi (1994 – 5)
  • oprava kapličky (1995)
  • vybudování odradonovacího zařízení k obecnímu vodovodu (1998)
  • zabudování filtračního zařízení k obecnímu vodovodu (2000)
  • vybudování kanalizace do lokality rodinných domků v Mačkově (2002)
  • výstavba nové budovy obecního úřadu jako víceúčelové stavby (kromě OÚ zdravotní středisko, kadeřnictví, pohostinství se sálem) (kolaudace 2005)